top of page

ROZJÍMEJ

Stojím na balkoně, je tma. V ulici je klid, domy ještě spí. Vzduch je čerstvý a trochu pichlavý.


Nadechuji se zhluboka, kouří se mi od úst. Chlad si mě ještě nevšiml, ještě mě nechává stát, jen tak, v županu. Tuhle chvíli mám ráda. Všichni spí a ty bdíš. Než se všechno probudí, tak máš pár minut. Tvoje oči, tvé srdce a tvá duše jsou otevřené, fungují bez příkazů. V téhle tmě potkávám sebe, své myšlenky i staré příběhy. Jako to ráno před lety, kdy jsem stála takhle ve tmě a pak se rozhodla, že toho mám dost. Dost žít život podle nějaké šablony a podle toho, co se od tebe očekává. Kdybych tak tehdy věděla, co vím teď. Že všechno přebolí a že všechno je lepší než si jen zvyknout.

Měla bych asi víc mluvit se svým nitrem. Zajímat se o to, co opravdu cítí. Než se dnes obloha rozevře, ptám se ho tedy tiše: „Jsi spokojené? Jsi šťastné?“ A pak naslouchám ozvěnám.

Nemám ráda slovo meditace, voní mi cizotou. Mám ráda slovo rozjímání. Je něžné, citlivé a laskavé.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Commentaires


makywrite-copywriter.jpg

Díky že jste se stavili 

Píšu si pro radost. Ráda poslouchám zajímavé příběhy. Nechávám je proniknout do mých textů. Líbí se mi jejich skrytá poselství.

Nakoukněte do knihkupectví
 

JE LIBO EKNIHU, AUDIOKNIHU?
 

  • Facebook
  • Instagram
  • Black YouTube Icon
bottom of page